První a třetí

Tohle je první článek na mém už třetím blogu. To bylo tak. První blog jsem založila asi před osmi lety tak nějak pro všechno, co mě napadlo. Pak jsem ho na čas opustila, abych se k němu vrátila po dvou letech a komplet změnila jeho obsah. Po maturitě jsem skončila na vysoké, která mě nebavila, takže jsem s tím po tři čtvrtě roce sekla a šla pracovat, jenže co s maturitou z gymplu, hm? Houby, takže jsem se za rok hezky rychle vracela do školy, jenže tentokrát už s menším zmatkem v hlavě a tedy i s výběrem školy, která mě připravuje na povolání, které opravdu chci dělat (a než se začnete vysmívat holce z pedáku, sami si řekněte, jestli děláte školu, o které jste snili!). No, začalo mě pak bavit psát v angličtině, a tak jsem opustila doménu blog.cz a na bloggeru založila tenhle blog. Který mě stále baví. Pravdou ale je, že se postupem času začal soustředit na tvoření a šití, trochu knížky, trochu vaření ale hlavně něco o módě. Taky jsem si začala trochu sjednocovat šatník a tak porůznu hledat inspiraci a přišla jsem na zajímavou věc. Módních blogů je mraky. Jenže většina jich je ve velikostech do 36ky, max 38ky. A pak seženete nějaký ten plus sized (tedy v konfekčních velikostech cca nad 44-46. Ale najít nějaký, kde se může inspirovat normální smrtelnice (tedy někde mezi těmi dvěma škálami), dá opravdu zabrat. A v češtině obzvlášť. Tím nechci tvrdit, že je nějaká velikost lepší nebo horší nebo cokoliv, jenže když máte čtyřicítku (velikost, nikoliv věk, zatím), tak byste spoustu modelů pro XS modelky prostě nosit neměly (věřím tomu, že by člověk neměl nosit všechno jen proto, že je to zrovna v módě) a plus sized je zase trochu mimo. Do toho mám lehce podprůměrnou výšku (165 cm) a to je další komplikace. Každopádně jsem si řekla, že ke svému anglickému blogu připojím jeho českého sourozence. Někdy budou články na obou totožné, někdy se objeví něco jen na jednom, ještě přesně nevím, to se ukáže časem. Nyní vítejte na blogu o tom, jak se může oblékat třiadvacítka s průměrnými mírami.