Recept: Lososí filé se štouchanými jarními bramborami

Čas od času mě popadne úplně nesnesitelná chuť na rybu. Nejradši si chodím na místní sádka pro čerstvého pstruha, případně štiku. Nepohrdnu ale ani makrelou či lososem. Má to ale jeden háček - můj milý ryby nemá rád. Tedy, ne že by je nesnědl. Ale většinou to musím naplánovat tak, abych třeba vařila dvě porce ryby pro sebe (na dvě jídla) a pro něj na to druhé naplánovala něco jiného. Ale, dělám bezva ryby. Tenhle recept sice není bůhvíjak originální, ale byl moc dobrý a rychlý.

Na dvě porce budete potřebovat:
2 lososí filé
4 střední brambory
1-2 lžíce hladké mouky
lžíci oleje
pažitku
2-3 lžíce másla
provensálské bylinky, sůl, pepř

Nejdřív oškrabeme brambory, nakrájíme a dáme vařit. Pak omyjeme filátka a obalíme je ve směsi hladké mouky, bylinek, pepře a soli. Necháme chviličku odležet. Pokud umíte odhadnout, za jak dlouho budou brambory na vašem sporáku zhruba v půlce vaření, dobře pro vás, jinak asi po deseti minutách dáme na další plotýnku pánev, rozpálíme v ní lžíci oleje a pak tak dáme rybičku a pomalu ji opečeme z obou stran. Když ji otočíte, dejte na plotýnku číslo tři rozpustit máslo v plechovém hrníčku. Teoreticky by to mělo vyjít tak, že se vám rybka dopéká z druhé strany a brambory můžete pomalu sundavat. Když je slijete, pěkně je vidličkou rozhňahnějte - já vím, srandovní slovo, ale nechcete z toho mít kaši a mně se ta správná konzistence klasickým šťouchadlem nikdy nepovede, tak používám vidličku - a zalijte máslem (když nebudete chtít, nemusíte ho ani rozpouštět předem, prostě ho pár hoblinek hodíte do brambor a ono se rozpustí samo). Na konec do brambor nastříháte trochu pažitky, pěkně promícháte a můžete servírovat. Filé bude taky hotové a když se to povede hezky načasovat, je celé jídlo maximálně za dvacet minut (a to nemusíte být žádný Jamie Oliver).

Co tak teď řeším

Poslední dobou se všechno točí okolo mých státnic, ačkoliv tomu nevěnuji tolik času, kolik bych ráda tvrdila, že věnuju. Tenhle měsíc bylo totiž docela dost práce. Někdo může tvrdit, že průvodcování není žádná dřina a občas by to byla pravda  - jsou dny, kdy nikdo nechodí a větší část dne si čteme, povídáme a pijeme kávu. A pak jsou dny, kdy se člověk nezastaví od příchodu do práce, oběd zhltne během deseti minut až ve dvě hodiny odpoledne (díky bohu, že jsem si ho přinesla ráno a že je v práci mikrovlnka), zvládne vyběhnout ty brutální kamenné nerovnoměrné schody do sálu asi tak čtyřicetkrát, nemluvě o tahání nábytku a když se v pět finišuje, zvládne se akorát vyplazit ze dveří. Nicméně, ta práce je super. Baví mě anglicky mluvící skupiny, které málo mých kolegů chce provádět, ale já mám pak pocit, že zůstávám v kontaktu s tím jazykem a těší mě to. Nehledě na to, že je s nimi občas fakt sranda.
Před nějakým časem jsem zmiňovala svou snahu o nakupování na místní úrovni. V tom se snažím pokračovat, plus jsem teď začala hlídat výdaje. Né že bych utrácela peníze za nepotřebné věci, jen mi tak nějak nic nezbývá, prostě čím víc vydělám, tím víc utratím. A přitom bych ráda dala stranou nějaké penízky na trochu větší věci - jako třeba pěknou sadu nožů do kuchyně (to kvůli rybám, mám vyhlédnutou sadu Fiskars). Takže jsem jednak přestala nakupovat oblečení kdykoliv mám cestu kolem sekáče (koruna ke koruně sedá) a začala jsem psát a následně dodržovat nákupní seznamy. Nejednou se mi totiž stalo, že jsem hned po přinesení velkého nákupu stála nerozhodně u špajzu a nevěděla co budu vařit! Takže i tohle teď plánuji.  Však ona ze mě jednou bude správná hospodyňka!
Zpátky k místním nákupům. Nejenže tedy kupuji maso u řezníka a ryby na sádkách, rozhodla jsem se, že si pár věcí udělám úplně sama. Tak třeba, zase jsem začala pěstovat bylinky na balkoně (touhle dobou na trhu ještě není česká zelenina, ale kvalitní sazeničky se najdou) a slibuju, že je tentokrát zkusím nenechat umřít hned po měsíci. Dále mám v příštích týdnech v plánu bezový sirup (dělala jsem ho před dvěma lety a naprostá bomba), přes léto pak dojde na marmeládu, pravděpodobně meruňkovou a jahodovou, a k podzimu pak budu nakládat okurky (Aleš je totiž kyselina a zvládne sníst sklenici za týden, jen tak ke kafi) a asi sýr nebo utopence. Minulý víkend jsem ovšem experimentovala s domácí paštikou  - a zdá se, že první pokus se vydařil. Dělala jsem jí "jen" z kilogramu surovin, vyšlo to asi na šest větších skleniček, přičemž jednu jsem přinesla našim jako vzorek a co se nestalo - u našich se sklenička snědla během prvního dne skoro celá a co se mých zásob týče, po týdnu nám zbývá poslední sklenka, sice ta největší, ale stejně. A objednávku na další učinil i děda. Takže příště budu dělat nejspíš dvojnásobek. Tomu říkám úspěch! Akorát si budu muset zvyknout, že domácí paštika nebude tak krásně uměle růžová, nýbrž dohněda. Nu což.
Máte nějaký nápad, co ještě se dá dobře udělat doma? Ocenila bych nějaké tipy. Přemýšlela jsem o těchhle, ale našim kočkám by se to nejspíš moc nelíbilo, přinejmenším ne tolik jako mě...

Outfit: Trust Me

 Slunce si to už pěkně svítí a já jsem od devíti do pěti v práci, a to nejen že uvnitř ale dokonce v kobce! Dobrá, to trochu přeháním, ale vzhledem k tomu, že dělám průvodce v historickém podzemí, tak zas až tolik ne. Práce je to skvělá a když bych teď měla tolik volna, je fajn něco dělat. Navíc, středoškolští brigádníci musí být ještě ve školách, takže mám o to více směn v týdnu, tedy více peněz pro mě, což se bude hodit. V létě už to bude zase slabší. Touhle dobou jsou naši nejčastější zákazníci školní skupiny a cizinci, nejčastěji pak Němci, Skandinávci (pardon, neptám se odkud jsou, jen ten jazyk se dá odhadnout) a občas Korejci. Jsem u nás jeden z mála průvodců (a často jediný přítomný), kteří mluví plynule anglicky a tedy zvládnou celou prohlídku s cizojazyčnou skupinou - což teda ještě neznamená, že se v tom občas nezamotám, zkuste si mluvit druhým jazykem před partou rodilých mluvčích, nejlépe pak Britů! Nicméně cizojazyčné prohlídky občas přinesou dýška. Někteří kolegové si stěžují, že Češi jsou škrti a nedávají spropitné. Ale přitom si myslím, že zrovna v tomhle případě je důvod jasný, nebavíme se přeci o restauraci. Navíc, není nic neobvyklého, když vás ve vaší zemi provede někdo ve vašem jazyce. Ale kdyby vás v zahraničí někdo prováděl ve vašem jazyce nebo přinejmenším v jazyce, kterému rozumíte a to bez nějakého povinného příplatku , tak byste to třeba taky ocenili., teda aspoň já jo(samozřejmě že nabízíme možnost přiobjednat anglického průvodce za poplatek, pokud si jej nezarezervují, je pak prohlídka v angličtině čistě na samotném průvodci, pokud nechce či nemůže, tak ani nemusí). Ale asi takhle, jsme placení a žádné spropitné nečekáme, což neznamená že ho neoceníme. Moje práce se mi líbí a snažím se seč můžu, aby od nás návštěvník odcházel co nejspokojenější. A když je to oceněno, i prostým "děkuji", tak jsem úkol splnila a to je snad hlavní, no ne?

A co vy, dáváte v muzeích a podobných institucích spropitné? Případně jaká kritéria musí dotyčný splnit aby si podle vás takové spropitné zasloužil? 

Outfit:

dlouhý cardigan, z druhé ruky, 

šeté tričko, Fishbone, 

černé džíny, z druhé ruky, 

boty, z druhé ruky, 

kabelka, off-brand, 

hodinky, Geneva, 

sluneční brýle, off-brand, 

náhrdelník, off-brand, 

Outfit: Leopardí nálada

V tomhle outfitu jsou vidět jediné dvě věci s leopardím potiskem které vlastním. Nicméně, žádnému zvířeti nebylo ublíženo. Dost dlouho jsem se zvířecím potiskům i motivům bránila, ale ti leopardi se mi asi začínají líbit. Ale pořád nějak nemůžu přijít na chuť zebřímu motivu nebo hadí kůži, hm... Stejně tak třeba nedám dopustit na koženou bundu nebo boty, ale dost se bráním kožešinám. Jsem kvůli tomu pokrytec?
Je špatný jíst maso a přitom protestovat proti testování na zvířatech nebo krutostem na nich páchaným? Je špatné mít kožené boty či kabelku a zároveň nesouhlasit s kožešinou nebo exotickými kůžemi? Dneska to vypadá, jako by to bylo špatně, jako byste si museli vybrat mezi dvěma extrémy, aby pak bylo pro lidi snazší vás zařadit. Prostě jsem se rozhodla začít umírněné hnutí. Jak že to vypadá?
No tak třeba, jím maso i mléčné výrobky (a stejně tak mě hrozně baví soja, luštěniny a rýže). Ale maso nikdy nekupuji mražené a až na výjimky (způsobené tím, že nenakupuji já, dostávám maso od známé nebo jsem nestihla otvíračku) nakupuji u místní řeznice, ryby pak na sádkách. Vejce už kupuji jen ta, co nešla z klecí (často je mám taky od řeznice nebo z farmy, ale ne vždy, takže beru vždy podestýlková) a mléko se snažím brát jen z místních mlékomatů - to je úžasný projekt jednoho farmáře a byznysmena z okolí, který nechal ve městě postavit tři automaty na mléko a to si můžete za dvacku natočit třikrát denně čerstvé. Navíc voní tak jak mléko má a dá se z něj sbírat i smetana!
Co se toho oblečení týče, kůže je kůže a žádná koženka toho zatím nevydržela tolik. Navíc u pěkné tlusté vepřovice mám tak nějak pocit, že to zvíře sice umřelo, ale bylo... řekněme zpracováno celé. Takže technicky nejsem ani tak proti kožešinám jako spíš proti zabíjení zvířat jen kvůli té kůži. Prostě si myslím, že není hned třeba mávat transparenty a stát se veganem a podobně, jde o to neplýtvat zdroji (takže koukejte třídit odpad a jezdit hodně na kole!) nepřecpávat se masem a nepodporovat klecové a masové chovy zvířat. Chápete co se snažím říct? Ne? No ta dobrá, já se zase vrátím ke skuhrání nad materiály mého oblečení...

 Outfit: 

šedý kabátek, z druhé ruky,

šedá košile, Freshmade, 

leopardí tílko, z druhé ruky,

modré kalhoty, z druhé ruky,

Chelsea boty, Baťa, 

kabelka, off-brand,

brýle, Gate, 

náhrdelník, Kik

Konec výzvy

Když jsem se rozhodla připojit k Top 10 Remix Challenge, přišlo mi to jako super nápad a plánovala jsem si, co si vezmu na sebe někdy i pár dní dopředu. Ale jak to bylo v dubnu a já jsem měla odevzdávat spoustu věcí, nějaký ty zkoušky, takže jsem konec měsíce strávila doma a v teplákách a celou výzvu jsem trochu flákala. Jasně, snažila jsem se (když jsem vyšla z domu) mít aspoň jednu věc ze seznamu, ale outfity nebyly nějak zvlášť nápadité a navíc musím přiznat, že mě to pak už docela točilo. Kolikrát jsem změnila celý outfit jen proto, že se k tam nehodilo nic ze seznamu. Nicméně jsem měla celkem 24 různých variant, na které se můžete podívat zde:

Odkazy:

1, 2, 3, 4, 5, 6 & 7, 8, 9, 10 & 11, 12, 13, 14, 15, 16 & 17, 18, 19, 20

21-24:

25. bonus: Tohle je vlastně bonusový outfit, protože jsou v něm hned 4 kousky ze seznamu, cool žejo?