Kdo si hraje, nezlobí

Nechci o sobě tvrdit, že jsem tzv "gamer girl" nebo "girl gamer". Jednak je to hrozně zprofanovaný, druhak je to zavádějící. Chlapi si představí prsatici, co s nima paří Dotu nebo Counter Strika, holky se zase rády vydávají za hráčky, když tráví odpoledne u Candy Crush. Podle těchhle definic nejsem ani jedno. Ale ráda hraju.
Počítačové hry - teda aspoň některé - mi přijdou naprosto geniální. Začínala jsem samozřejmě u her, jako je Croc, Harry Potter a tak. Teda začínala, občas se k nim vrátím. V tuhle chvíli mě ale bere World of Warcraft. Totálně nejlepší věc. Asi půl roku jsem se od toho vůbec nemohla odtrhnout. Teď to nadšení sice trochu opadá (protože jsem hrála na třech různých serverech a pokaždé od začátku, tak vás ty samý questy prostě bavit přestanou), ale pořád dost dobrý. Baví mě velikost světa i to množství možností. Paradoxní ale je, že hraju asi nejslavnější MMO RPG hru (kdo neví co to znamená, zkuste google) a hraju sólo. Tak jako i v životě, nejsem týmový hráč. Nerada ostatním hru kazím a tady kolikrát vůbec nerozumím, co po mně chtějí, protože hráčskej slang je... No prostě divnej. A tak než abych trávila půlku dungeonu na googlu a snažila se přijít na to, co se mi ti hráči sakra snaží říct, tak to nedělám. Hraju sama a vyhovuje mi to. Jasně, možná by ti z vás, co hráli nebo hrajou mohli namítnout, že takhle se nedostanu k těm "epic itemům" (chápete co jsem chtěla říct tím hráčským slangem? Anglická slůvka s českými koncovkami, hybridi českých a anglických zkratek a pak podivné cosi, co nemá původ snad v žádném známém jazyce, no vyznejte se v tom) . A co jako? Razím heslo, že je důležitá cesta, nikoliv cíl a tedy i hraní je fajn pro hraní samotné a né abych do toho sypala mraky peněz a byla ze všech úplně nejlepší. Stejně nemám ráda soupeření.
Další věc na WoW (tohle je vcelku srozumitelná zkratka), která mě baví, že je to hra pro kluky i holky. Teda, kluci jsou pořád hrozně překvapený, když se tam holka objeví, ale chci tím říct, že má daleko víc možností. Jak řekl jeden můj kamarád, kluci to hrajou protože "chtějí rubat" - tedy bojovat, ať už s ostatními hráči nebo monstry v podzemí (dungeonu). Máte dost možností soubojů jeden na jednoho nebo velkých skupin. Na druhou stranu jsou tu klasické questy, rybaření, archeologie a další profese, můžete získávat reputaci s jednotlivými frakcemi a získávat za to jednak zbraně a brnění ale třeba zvířátka (no dobře, jsou to takoví simíci s občasným soubojem, no a?). Prostě si myslím, že je to dost dobrej koncept.
Nicméně, teď instalujeme Skyrim, takže uvidíme, jestli mě tu ještě někdy uvidíte...:)

První školní den

Tak nevím, ale na prvním září něco je. Pravda, už pár let se mě to netýká, jedinou změnou oproti včerejšku je, že máme o něco kratší otevírací dobu, tedy jdu dřív z práce, ale jinak nic. Ale když jsem dneska jela na kole do práce, tak bylo něco ve vzduchu. Nevím, snad očekávání, úzkost prvňáčků a prváků, možná i trochu nadšení... Navíc jim dneska vyšlo fakt hezký počasí. Co jsem ale nepochopila (teda pochopila, ale nemám to ráda) je to množství aut v ulicích. Člověk nikde málem nepřejde, protože všem řidičům přijde lepší krokem popojíždět přes přechod, než u něj na chvíli zastavit. A parkoviště u soukromýho gymplu u nás bylo komplet našlapaný. To jako vážně každej z nich přijel vlastním autem?? No dobře, nepřekvapuje mě to zase tolik. Měla jsem kamarádku, co bydlela asi 150 metrů od školy a v momentě, kdy dostala řidičák, tak jezdila do školy autem. A o polední pauze autem pro svačinu do obchoďáku vzdáleného dalších 150 metrů od školy. Prostě klasika. Možná je to tím, že můj řidičák se nečinně válí v peněžence už pěkných pár let, ale něak nevím, co všichni na těch autech mají. Tábor je zatraceně malý město, všude se dá dojít pěšky do půl hodiny, autobusem do 15ti minut a na předměstí jste maximálně za půl hodinky na kole, tak proč řídit? Tak akorát jet autem na týdenní nákup - tomu aspoň rozumím, i když ho taky kolikrát vozíme na kole v brašně na nosiči. Kolo je prostě ten nejlepší vynález (myslím jízdní kolo). Howk.